Rozhovory

„Zatím jsme proti sobě s Kobou nehráli,“ prozrazuje lotyšský obránce Maris Jass

Napsal 27.02.2014 Libor Kult
C h o m u t o v - Má za sebou necelý měsíc v organizaci Pirátů a před sebou premiérový rodinný souboj s bratrance v barvách libereckých Bílých Tygrů. Ze slov obránce Marise Jasse je patrné, že si angažmá v Chomutově mimo sportovní stránku užívá. „Jsem rád, že si zase můžu pokecat česky a slovensky. Mám tuhle zemi rád, mnohem víc než třeba Německo, kde jsem taky hrál,“ připomíná loňskou štaci v Hannoveru.

Nejbližším soupeřem Pirátů bude v SD ARÉNĚ tým Liberce, za který hraje Marisův o šest let mladší bratranec Koba, jenž nastupuje v útoku. Oba tak na sebe mohou na ledě narazit mnohem pravděpodobněji. „Volali jsme si a bavili se i o vzájemném zápase. On teď nedostává tolik prostoru, tak uvidíme, jestli se během nějakého střídání potkáme,“ přibližuje devětadvacetiletý rodák z Daugavpilsu.

„Oba tak nějak nevíme, co od toho čekat, protože jsme proti sobě zatím nikdy nehráli,“ vypráví dále. „V jednom klubu jsme spolu nepůsobili, ale za reprezentaci jsme si oba v jednom utkání zahráli,“ přidává další podrobnosti s tím, že na hecování nedošlo.

Maris Jass dokáže u mantinelu a nejen tam přitvrdit, zatím má na kontě čtyři hity a pět zblokovaných střel

Maris Jass brázdil extraligové stadiony už během ročníku 2006/2007, tudíž může srovnávat změny v tuzemské nejvyšší soutěži. „Domnívám se, že extraliga je jiná, než jakou si ji pamatuju ze Slavie,“ reaguje bez váhání. „Tenkrát ji nehrálo tolik mladých hráčů jako teď a myslím, že liga byla před těmi roky o dost lepší,“ uvádí upřímně. „Myslím, že pět stálých míst pro mladé hráče je hodně. Mají totiž pohodu, že určitě hrát budou. Českému hokeji to podle mého neprospěje,“ doplňuje vlastní vysvětlení.

Zatímco ve Slavii čekal téměř čtyři desítky zápasů na kanadský bod marně, na severu Čech nastřádal za pět duelů dva góly a jednu asistenci. „Těší mě to, ale jako mužstvo se nacházíme v nepříjemné situaci. Vyměnil bych svoje statistiky za výhru, kterou opravdu potřebujeme, abychom si zlepšili náladu před baráží, na kterou už se všichni chystáme,“ vypálí bez mrknutí oka.

Onou nepříjemnou situací má Maris Jass na mysli především dlouhou sérii jednadvaceti porážek bez přerušení. „Nevzpomínám si, že bych hrál za mužstvo, které prohrálo tolikrát za sebou. Kdyby bylo naše postavení v tabulce lepší, taková série by nepřišla,“ soudí. „Navíc v řadě zápasů nejsme o tolik horší než soupeři, ale chybí nám i trocha štěstí,“ připojuje svůj poznatek.

Rozhodčí Kanaďanům pomohl, faul to nebyl

V minulých dvou týdnech polykal účastník tří světových šampionátů tréninkové dávky během olympijské přestávky, stihl však sledovat také vystoupení svých kamarádů z národního týmu na turnaji v Soči. „Klukům jsem držel palce a jsem rád, že jsme postoupili do čtvrtfinále zrovna na olympiádě. Bojovali a dokázali víc, než všichni čekali,“ libuje si.

Také Maris Jass mohl být jedním z těch, kteří by Lotyšsko pod pěti kruhy reprezentovali. Na poslední světový šampionát byl totiž nominovaný. Jenže tentokrát zůstal mimo seznam vyvolených. „Jasně že mě to trochu mrzelo, ale takový je život. Teď bylo podle trenéra několik kluků lepších než já,“ bere vše s nadhledem. Navíc rodinu reprezentoval už zmíněný útočník Koba Jass, který naskočil do tří z pěti bitev.

Maris Jass si na třech světových šampionátech připsal 19 startů, v nichž nebodoval
(Foto: www.teraz.sk)

Hrdinou té čtvrtfinálové proti Kanadě se stal teprve jednadvacetiletý brankář Kristers Gudlevskis, který i vzhledem ke svému věku zažil první olympiádu a před soubojem mezi osmi nejlepšími celky odchytal „jen“ poslední zápas ve skupině proti Švédsku. „Věděl jsem, že bude chytat dobře, protože už loni na mistrovství světa předvedl výborný výkon ve svém vůbec prvním zápase na šampionátu proti Slovákům,“ zmiňuje výhru Lotyšů poměrem 6:3.

„Skvěle se připravil i domácí Finy,“ pokračuje duelem, který vyslanci jedné z pobaltských republik prohráli 3:4. „Čekal jsem od něj proti Kanadě dobrý zápas. Myslím, že i trenéři měli stejné tušení,“ završuje téma rodáka ze zhruba devítitisícového městečka Aizkraukle a člena organizace Tampy Bay, jejímž generálním manažerem je Steve Yzerman, který zastával v Soči stejnou pozici také u kanadského týmu.

Zástupci kolébky nejrychlejší kolektivní hry světa rozhodli výsledkově nečekaně vyrovnaný duel přesilovkovou trefou až v čase 53:06. Na konečných 2:1 pro Kanadu upravil tři vteřiny před návratem Pujacse obránce Shea Weber. „Řekl bych, že rozhodčí Kanaďanům pomohl, což se hodně řešilo i u nás v televizi a novinách. Tam prostě žádný faul nebyl,“ rozohní se Maris Jass i s odstupem několika dní. „Škoda že jsme neudrželi remízu 1:1 po šedesáti minutách, protože to by byla velká senzace,“ upozorňuje už klidným hlasem.

Díky vyřazení Švýcarů, mimochodem úřadujících vicemistrů světa, v předkole play-off dosáhli Lotyši na čtvrtfinále velkého turnaje poprvé od světového šampionátu 2009. Konečné osmé místo je při páté olympijské účasti a čtvrté v řadě nejlepší pozicí v historii. „Všichni u nás jsou spokojení, protože na mistrovství světa bojujeme o osmičku a často se do ní nedostaneme,“ přibližuje zkušený zadák. „Pro nás je postup do čtvrtfinále jako medaile pro Čechy. Takže je skvělé, že se nám to povedlo zrovna na olympiádě,“ upozorňuje.

Výborný výsledek však podle Marise Jasse lotyšskému hokeji nepomůže. „Bohužel si myslím, že komplikovanou situaci v našem hokeji tenhle výsledek příliš nezmění. Rok od roku je to horší. Chybí sponzoři, máme vlastně jen jedno mužstvo – Rigu v KHL,“ mrzí jej. „V Lotyšsku brzy hokej zemře,“ uzavírá vzletně a s úsměvem tváři, který značí určitou míru nadsázky v poslední větě.

×
Dnes v 18:00 | Jun.
VHK ROBE Vsetín
Piráti Chomutov