foto: Kateřina Bogliová

Rodák z jižních Čech byl jedním z pilířů chomutovské defenzívy na cestě za extraligovým vrcholem, která ovšem skončila již v semifinále. Po sedmizápasové bitvě se nakonec radovali hokejisté brněnské Komety a většině chomutovských hokejistů sezóna skončila, ovšem až na pár vyjímek. Jednou z nich byl i obránce František Bombic, který s číslem čtyři na zádech vypomohl karlovarské Energii.

„Když jsem odjížděl domů do Českých Budějovic, tak mi volal agent, že sezóna pro mne neskončila s tím, že vypomůžu Karlovým Varům,“ přibližuje zadák, který zítra oslaví dvaatřicáté narozeniny, ačkoliv hořkost neúspěchu byla velká. „Hodně mne to mrzelo, vždyť to dopadlo stejně jako v předešlých sezónách,“ líčí smutný fakt.

„Byl jsem za tuto šanci rád a současně mi to pomohlo rychleji zapomenout na nepovedou sezónu v Chomutově,“ dodává. Tvrdý chlapík skočil do extraligového playoff rovnýma nohama a to přímo do semifinále proti pražské Spartě, tedy favoritovi celého ročníku. „Rozdíl to pochopitelně byl, ale playoff první ligy také není žádná sranda a plno lidí to podceňuje. Zvláště když na sebe narazily týmy jako Chomutov a Brno. Vzájemné duely svou kvalitu měly a o to se mi přecházelo lépe,“ srovnává obě tuzemské nejvyšší soutěže.

Zápasy: 126
Branek: 11
Asistencí: 48
Bodů: 59
+/-: +60
TM: 105

Důrazný obránce se hned ve svém prvním utkání playoff zapsal do listiny střelců, když střelou od modré překvapil sparťana Přikryla. „Padající list,“ komentuje se smíchem svou premiérovou a prozatím i jedinou trefu v extraligovém playoff. Karlovarská Energie si se svým sokem poradila a po roce opět postoupila do extraligového finále, které opět sehrála výborně, avšak s patřičným rozdílem. Zatímco vloni skočili Západočeši druzí, letos celou soutěž opanovali. Společnou radost z mistrovského titulu sdílel i chomutovský obránce.

„Celou sezónu jsem odehrál v Chomutově a do Varů jsem naskočil jakoby do rychlíku, takže jsem se na tom úspěchu svezl s kolektivem,“ uvědomuje si parťák Martina Ťupy. Jedno je však jisté, zisk mistrovského titulu Františkovi Bombicovi již nikdo neodepíše. „Je to úžasný pocit a jen těžko se to popisuje. Člověk si to musí zažít. V celé té euforii zvednout před všemi fanoušky nad hlavu pohár pro vítěze, to je opravdu super pocit,“ vypráví s patřičnou spokojeností v hlase.

Loňský vítěz bodování +/- první ligy si tak mohl nad hlavou potěžkat pohár pro extraligového vítěze. „Nevím kolik pohár váží, ale můžu jen potvrdit, že pohár je opravdu hodně těžký, až mne to samotného překvapilo jak moc,“ říká s úsměvem na rtech. Velký úspěch se pochopitelně musí i náležitě oslavit, což si hráči, fanoušci a všichni okolo karlovarského hokeje jistě vzali k srdci. „Oslavy byly velké a rozdělené do několika dní, každopádně to bylo hodně náročný,“ přidává svou zkušenost jeden ze členů mistrovského týmu.

A jaký byl průběh mistrovských oslav? „Celé se to rozdělilo do skupin. Já osobně jsem jel po prvním dnu domu, ale ostatní kluci z Varů pokračovali. Naposledy jsme se jako mužstvo sešli na zakončení sezóny, kdy se zároveň loučilo se starou karlovarskou arénou,“ přibližuje a jedním dechem dodává. „Nevím jak u ostatních, ale u mne už to skončilo.“ Po nepovedené chomutovské sezóně tak dozajista přišla jihočeskému rodákovi mistrovská náplast vhod. „Náplast je to úžasná a je to jako sen. Jít z playoff první ligy do play off extraligy a vyhrát titul, to se opravdu málokde vidí,“ uvědomuje si.

Parta bojovníku z karlovarská Energie tak letos dokráčela na vrchol a za sebou nechala několik věhlasnějších mužstev. A v čem, že bylo ono vítězné kouzlo? „Síla mužstva byla jednoznačně v kolektivu. Poznal jsem, že když kolektiv šlape, tak dokáže dělat zázraky a nepamatuji si, kdy bych naposledy zažil podobně fungující kolektiv. Možná v Trenčíně, když jsme také slavili mistrovský titul,“ vzpomíná již československý mistr.

Zápasy: 6
Branek: 1
Asistencí: 0
Bodů: 1
+/-: +4
TM: 6

Ke zlaté medaili ze Slovenska, tak letos přibyla i zlatá medaile pro českého mistra. „Místo vybrané nemám, ale zřejmě skončí vedle zlaté medaile z Trenčína,“ hlásí spokojeně. Oba tituly byly dozajista velkým zážitkem a skončily velkou radostí, přesto porovnávat oba úspěchy nelze. „Porovnat se to nedá. Ve Varech jsem působil v roli obránce, který zaskočí v případě, že by se někdo zranil, kdežto v Trenčíně jsem měl roli v mužstvu naprosto odlišnou,“ vysvětluje.

František Bombic tak pomohl vybojovat mistrovský titul, řádně jej oslavil a nyní již spřádá plány na následující sezónu, jelikož coby volný hráč vybírá z nabídek a přemítá nad tím, kde pro minimálně příští sezónu zakotví. „Sezóna skončila a řeším co bude dál,“ hlásí a dodává, „Něco již v hlavě mám, ale více bych to nechtěl komentovat. Zítra budu vědět více.“ Ať už zkušený obránce zakotví kdekoliv, jisté je, že vzhledem k dlouhému sezónnímu programu bude mít dozajista kratší dobu volna. „Já osobně jsem typ hráče, který pořád trénuje. I když jsou kolektivní pausy, tak já stále trénuji, takže mne to ani nepřijde. Jediné plus to má v tom, že jsem doma s rodinou,“ říká závěrem novopečený mistr české extraligy.