Nedávno sedmadvacetiletý zadák následně popisuje, jak problém v dolní části těla vnímal. „Když jsem se dobře rozcvičil, zvládl jsem tréninky i zápasy. Omezení jsem cítil jen v běžném životě,“ vysvětluje. „Hodně jsem si o tom problému přečetl, takže jsem věděl, že by to chtělo dlouhou pauzu a ani ta by nezaručovala, že by se problémy vyřešily. I proto jsem se rozhodl pro operaci,“ uvádí.

Kdo by čekal dlouhodobější pobyt v nemocničním zařízení, pletl by se. „Ještě večer po zákroku mě propustili z nemocnice domům a nějakých osmnáct dvacet dní jsem potřeboval berle, které jsem postupně odhazoval,“ ohlíží se autor dvou gólů a čtrnácti finálních přihrávek ve 46 střetnutích poslední dlouhodobé části Tipsport extraligy. „Po prvním ultrazvuku jsem mohl nohu víc a víc zatěžovat, po zhruba třech týdnech jsem začal s rehabilitací,“ doplňuje ještě.

Aby toho nebyl málo, musel se Martin Rýgl vyrovnat se dvěma potížemi najednou. „Situaci mi trochu komplikovalo ještě zranění ruky, kvůli kterému jsem měl ruku v sádře. Tu jsem dostal hned po konci baráže a měl jsem ji i zhruba deset dní po operaci,“ naznačuje, že s berlemi se mu nechodilo zrovna lehce. „Měl jsem to trochu složitější, ale nešlo o zásadní problém,“ mávne nyní už stoprocentně zdravou rukou.

Martin Rýgl a týmový lékař Petr Šizling měli po sezóně práci, aby vyřešili potíže, které sedmadvacetiletého zadáka trápily

Někdejší hráč Liberce, Znojma či Mladé Boleslavi odmítá, že by se po zákroku nějaký čas nudil, když nemohl v podstatě nic dělat. „Byl jsem v Liberci, protože v Chomutově bych byl sám a navíc tu bydlím ve čtvrtém patře. Deset dní mě vozili rodiče, přítelkyně nebo kamarádi, když jsem někam potřeboval. Pak už jsem řídil i sám,“ prozrazuje muž, který zažil delší pauzu jen ve čtrnácti letech, kdy měl zlomenou stehenní kost. „Měl jsem štěstí, že jinak se mi vážnější zranění během rozjeté sezóny vyhýbala,“ oddechne si a hned svá slova zaťukává.

Začátkem června se Martin Rýgl přesunul do Chomutova a postupně se zapojoval do přípravy mužstva. „Týden deset dní po odložení berlí jsem chodil jen na rehabilitace, protože jsem musel cvičit i s rukou, ve které bych ještě činku neudržel,“ říká. „Od nějakého desátého června jsem postupně začal s individuální přípravou. Trenér mi říkal, ať si jedu svůj program, který jsem měl od něj připravený,“ pokračuje.

„Poslední dva týdny už mám plnou zátěž, i když dávky jsou menší, a trénuju s týmem. Nějaká omezení ještě mám, ale jsem rád, že tu dřinu zase podstupuju v týmu,“ vypráví dále. „Kluky jsem v kabině naštěstí potkával hned od příjezdu do Chomutova, takže se všechno snášelo líp,“ kvituje.

Svůj aktuální stav popisuje Martin Rýgl s úsměvem jako bolavý. „Jedu úplně naplno jen zhruba dva týdny a začátky bolí. Operované místo drží, takže se teď můžu bez problémů soustředit, abych se připravil na sezónu,“ plánuje.

Vzhledem k okolnostem potvrzuje bek, jenž ve skupinách o umístění a udržení zaznamenal dvě asistence ve třinácti soubojích, že místo dovolené bude i nadále trénovat. „Maximálně pojedeme s přítelkyní na prodloužený víkend někde v Čechách. Na víc nebude prostor. Jinak budu v Liberci, kde se budu chtít připravit tak, abych stihl bez problémů začátek tréninků na ledě,“ uzavírá Martin Rýgl.