Kolaps přišel až ve druhém hracím období, kdy Východočeši nastříleli pět branek a bylo prakticky po zápase. „Ve druhé třetině byl Hradec o třídu lepší, pět gólů nás položilo,” smutně hodnotil autor jedné z branek Bílomodrých, který přidal i jednu přesnou přihrávku. „Všude byli dříve, byli rychlejší a prokázali, že to vítězství chtějí víc.”

Příčin, které způsobily vysokou porážku, bylo podle Jiřího Charouska několik. „Delší pauza nám neprospěla, ale na to se nemůžeme vymlouvat. Chyběl nám především důraz a v obraně jsme propadali. Do přečíslení dva na nikoho nebo tři na jednoho nesmíme pouštět soupeře tak často jako v tomto utkání,” hřímal v útrobách hradeckého stadionu.

Právě útoky valící se na branku Luboše Horčičky a přesná střelba Jeřábkovy družiny se podepsaly pod předčasný odchod jednoho z hrdinů čtvrtfinále. „Vůbec jsme mu nepomohli a nepodrželi ho,” věděl Jiří Charousek, že za brankářovým střídáním stojí celé mužstvo.

Ve třetím dějství přišlo určité zlepšení a svěřenci Vladimíra Kýhose dokonce tuto část vyhráli. „Důraznější hra, kterou jsme převedli ve třetí třetině, by na ně mohla platit. Musíme hrát jako v poslední třetině a ještě lépe. Také musíme znovu přidat v bojovnosti,” hledal pětadvacetiletý útočník recept na případný úspěch ve druhém utkání na ledě Hradec Králové.

Jedinou kaňkou na tvrdém, ale čistě hraném duelu, bylo odstoupení Stanislava Mikšovice, po němž na ledě zůstala kaluž krve. „Říkal, že má nejspíše zlomený nos, ale po zápase už vypadal v pohodě. Myslím, že bude chtít hrát i nadále. Nejspíše si vezme celoobličejový kryt, ale podle mě bude hrát i v pondělí,” dodal Jiří Charousek na závěr.