Richard Běhula od začátku sezóny chytá pravidelně za juniorku, ve středu dostal šanci ve druhé lize za Bílinu a hned o den později se mohl začít radovat nad šancí, která ho čeká. „Dva dny předem jsem řešil s trenérem, jestli půjdu chytat za juniorku. Ten mi řekl, že dostanu šanci v áčku,“ vypráví.

Nervozita však nepřišla. „Jsem kliďas, soustředím se jen na svoji práci. Byl jsem rád, že mi trenéři věří a že dostanu šanci. Byl jsem nadšený. Jenom doufám, že jsem trenéry nezklamal a dostanu i další šanci,“ přeje si po prvním utkání.

Do cesty se osmnáctiletému gólmanovi postavila Jihlava, která má nejvyšší cíle. Piráti na jejím ledě nevystřelili ani gól a podruhé venku prohráli. „Je mi líto, že jsme nevyhráli. To by byl sen, hned v premiéře zvítězit. Jenomže jsme nedali gól, oni nám ve druhé třetině odskočili na 3:0, což jsme nestihli stáhnout,“ popisuje Běhula.

Skóre je ale poněkud kruté, Piráti měli gólové příležitosti, jenomže nad jejich síly byl domácí brankář. „Určitě jsme si zasloužili dát gól. Když už jsme měli prohrát, tak to mělo být těsnějším rozdílem, ale jihlavský gólman chytal parádně. Někdy to tak v hokeji je,“ líčí.

Richard Běhula v utkání zlikvidoval osmadvacet střel s úspěšností zákroků 87,5 procent, čtyřikrát kapituloval. „Já jsem se cítil výborně. Byl jsem rád, že si můžu odchytat premiéru proti takovým fanouškům, jako jsou v Jihlavě. Užil jsem si to. Mrzí mě dva góly, které, si myslím, jsem měl chytit. Stav potom mohl být úplně jiný. Už je ale zpátky nevezmu, takže budu pokračovat dál v práci a doufat, že příště v Jihlavě vyhrajeme,“ říká mladý brankář.

I když to po týmové stránce nevyšlo, povzbuzení to je pro mladíka zaručené. „Moc si toho vážím. Beru to jako další úspěšný krok v kariéře. Je to další věc, která mě motivuje do práce,“ přiznává.

Dvojku dělal v Jihlavě Dominik Pavlát, průměrný věk maskovaných mužů tak sotva přelezl hranici dospělosti. „Na začátku sezóny měl přijít jeden zkušený gólman, od kterého bychom se učili, ale Dominik zatím zvládá roli jedničky parádně. Doufám, že mu to půjde stejně i dál,“ fandí Běhula o něco málo staršímu parťákovi.

Pavlát s Běhulou mají za sebou už úspěšnou spolupráci v juniorce, nyní se oba přesunuli do áčka, kde si opět pomáhají. „Dominik má teď parádní fazónu, kdy podává neuvěřitelné výkony. Trenéři chtěli, aby si chvíli odpočinul. Být v zápřahu tolik zápasů je někdy až o zranění,“ připomíná.

„S Dominikem jsem dobří parťáci. Podporujeme se navzájem. Doufám, že na svoje výkony naváže, protože chytá výborně. Po každém inkasovaném gólu v Jihlavě mě podporoval a říkal mi, že to nevadí, že to nebyl můj gól. Za to jsem mu vděčný,“ vrací se k prvoligovému utkání.

Chance liga byla třetí soutěž v rozmezí pár dní, kterou Richard Běhula okusil. „Juniorský hokej je úplně jiný, není tam taková hlava jako v první lize nebo ve druhé lize, kde jsou chlapské střely a ne juniorské,“ porovnává.

„V Jihlavě jsem dostal dva góly do prázdné brány, takže nesmím reagovat ukvapeně. Například jako se mi to stalo při třetím gólu, kdy jsem si vyjel, ale soupeř to přehrál na volného hráče. To zjistím jenom zkušenostmi, poučím se z chyb,“ připojuje.

První šance pro odchovanec valašského hokeje přišla jako z čistého nebe, další vývoj brankářů je také jen těžko předvídatelný. „Jak to bude dál nevím, to jsme zatím neřešili,“ uvádí gólman, jehož možná čeká návrat k juniorce. „Jsem rád, že hlavně můžu chytat a nejsem v pozici dvojky, můžu jezdit s Bílinou nebo juniorkou,“ uzavírá Richard Běhula osvíceně. 

Fotografie: Markéta Křížová, hcdukla.cz.