Proti Chebu jste za Piráty naskočil na led poprvé. Jaký to pro vás byl zápas?
„Pro mě osobně velice těžký, protože jsem hrál soutěžní zápas asi po šesti letech. Takže jsem se do toho ještě ani nedostal. Byl jsem trošku nervózní, jak říká trenér Martínek, to je pravda. Ale myslím si, že to postupem času bylo lepší a lepší. A lepší to ještě bude zase později. Takže to hodnotím vlastně kladně, nebylo to nejhorší. Na to, že jsme hráli s lepším, druholigovým, týmem, tak to bylo dobré.“

Jak jste si sedl se spoluhráči v týmu a zejména v lajně?
„Tak vzhledem k tomu, že jsme spolu ani netrénovali, tak to bylo nakonec docela dobré. Měl jsem tam dva mladé kluky, kteří lítají. Já byl vesměs do počtu. Svoje jsem si odehrál, rychle jsem střídal, takže kluci jezdili a hráli parádně, bojovníci. Jednoduše super.“

Co říkáte na atmosféru na stadionu? Přišlo více fanoušků, než jste čekal?
„Úplně! To mě úplně pohltilo. Já jsem to ještě nezažil, jelikož jsem na tomto zimním stadionu ještě nehrál, ještě kórt za Piráty. Takže já jsem byl úplně nadšený. Nedokázal jsem si ani představit, že přijde tolik lidí. Super atmosféra, paráda.“

Sice ne za Piráty, ale dres Chomutova jste už oblékl. Jak byste porovnal tehdejší a současnou éru chomutovského hokeje?
„Já jsem za Chomutov tenkrát hrál na starém stadionu pod starým názvem, takže toto je pro mě úplně nové. Jako kdybych šel do nového úplně jiného týmu, do nového prostředí. Každopádně se tady samozřejmě všichni známe, takže to je úplně super. To hodně moc ulehčí, když se všichni známe, jsme všichni kamarádi a máme jeden cíl, za kterým jdeme.“

Stadionu Cheb jste nasázel dvě branky. Byly si podle vás v něčem podobné nebo každá padla jinak?
„U prvního gólu mi to Chebáci nechali na modré, takže jsem tam jen tak tak dojel. Gólman asi zapomněl chytat, takže jsem mu dal tečku do bekhendu. Druhá střela byla rychlá svižná na nohu, to asi nečekal. Vlastně jsem to nečekal ani já, takže dobré.“ (smích)

Po prvním gólu jste si schoval puk, což mě upřímně příjemně překvapilo. Má pro vás první branka za Piráty skutečně takový význam?
„Má, má. Pochopitelně to byla první trefa za Piráty, poprvé v nové hale, tak jsem si ho schoval. Já si puky takhle schovávám, protože to pro mě má veliký význam.“

V zápase jste zvolil poměrně tvrdou hru. Je to pro vás typické nebo se k vám tato role řadí až teď díky tomu, že jste jedním z nejurostlejších hráčů týmu?
„Já jsem se takhle snažil hrát vždycky, akorát někdy to jde a někdy to nejde. Když si hráč dobře najede a dobře si najedu já, tak toho využiju. Mám tu výšku i váhu, takže se toho nebojím. Takhle bych chtěl asi hrát pořád.“

Zejména při oslabení jste se vydal z útoku i do obrany. Hrajete rád nahoru dolu nebo to bylo spíše výjimečně?
„Nevadí mi to. Já hraju rád všude a hlavně hrajeme pro tým, takže tam, kam mě dají, tam já půjdu. Mně je to úplně jedno, hlavně pro tým.“

Ke konci utkání bylo k vidění několik roztržek, kterých jste se sám sice neúčastnil, ale přeci jen mě vzhledem k vaší hráčské povaze zajímá, co si o tom v přípravných utkáních myslíte?
„Tak to k tomu patří, že jo. Každý tým, jakmile prohrává, tak chce zápas změnit a nastartovat. Akorát si myslím, že my máme zrovna kluky, kteří se toho nebojí, takže možná by narazili. Nicméně to k tomu ale patří.“