Rozhovory

„Proti forhendovému buly se mi hraje nejhůř, prozrazuje Ivan Huml

Napsal 01.11.2017 Libor Kult
C h o m u t o v - V rámci hokejového utkání se jedná v podstatě o jediný souboj, který se odehrává ve stoje a bez bruslení. Každé utkání je protkáno celou řadou těchto minisoubojů dvou mužů čekajících na puk nejčastěji z rukou čárového rozhodčího. Ano, řeč je o vhazování, na nějž se specializují především střední útočníci a na němž se i letos hodně daří Ivanu Humlovi. Zkušený centr už v předchozím ročníku Tipsport extraligy absolvoval nejvíc buly ze všech hráčů v základní části i Generali play-off. V kádru Pirátů tak není povolanějšího, kdo by poodkryl zákoutí této hokejové „standardní situace“.

O úspěšnosti na vhazování rozhoduje hned několik faktorů, samotný Ivan Huml jich z rukávu pár vysype a také prozrazuje svůj postup. „Určitě rozhoduje reakce, která je důležitá i pro mě. Pak nevím, jestli hraje roli šikovnost, protože je to i o síle,“ přibližuje. „Třeba já osobně se buly snažím spíš urvat silou, není to z mé strany vyloženě o šikovnosti,“ hlásí.

Ať člověk chce nebo nechce, reakční doba se s přibývajícím věkem přece jen zhoršuje. Důležitý je tak trénink a roli hrají rovněž zkušenosti získané během kariéry. „My centři jsme se hlavně v létě po trénincích domluvili a soustředili jsme se právě na buly. Zkoušeli jsme to, ale zápasové buly je úplně jiné včetně nasazení v něm,“ srovnává. „Pracovat se na tom dá, ale není to nic jednoduchého. Záleží i na soupeři,“ vypráví dále.

IVAN HUML A BULY V SEZÓNĚ 2016/2017

    Základní část TELH
    51 utkání – 628/1196 – 52,51 %

    Generali play-off
    17 utkání – 260/490 – 53,06 %

„Člověk jednoznačně využívá i zkušenosti. V extralize působím znovu rok a půl, takže už jsem na buly stál asi proti všem centrům v lize,“ rekapituluje. „Člověk si zapamatuje, jak se kdo staví. Jiné je to i proti levákovi nebo pravákovi. Buly je ale hodně specifické. Jsou zápasy, kdy mám pocit, že ho nemůžu prohrát, ale přijdou i dny, kdy nevyhraju, ať dělám, co dělám,“ pousměje se.

Šestatřicetiletý kladenský rodák následně vysvětluje, jaký je rozdíl, když stojí proti soupeřovi s levým nebo pravým držením hole. „Většina centrů hraje buly na bekhendovou stranu, ale u praváků je největší rozdíl, jestli chtějí buly hrát forhendem nebo bekhendem. Člověk na to musí reagovat i se trochu jinak postavit,“ popisuje. „Zahrání buly má spoustu variant, takže pomoct mohou i zkušenosti, o kterých jsem mluvil. V zápase rozhoduje momentální pohoda a z toho vyplývající timing,“ doplňuje.

Ivan Huml má aktuálně úspěšnost 57,89 procent, neboť ze 456 vhazování vyhrál 264. Víc buly včetně těch úspěšných má na kontě jen třinecký Tomáš Marcinko, jehož úspěšnost je ale zhruba o dvě procenta nižší. Mezi hráči, kteří doposud absolvovali více než 200 buly, figuruje elitní chomutovský centr na šestém místě v úspěšnosti. Lepší jsou jen jihlavský Josef Skořepa (58,87 %), liberecký Petr Jelínek (59,14 %), mladoboleslavský Tomáš Knotek (60,76 %), sparťan Petr Vrána (62,07 %) a třinecký Jiří Polanský (64,02 %).

A koho považuje majitel devíti letošních bodů za čtyři góly a pět asistencí za nejnepříjemnějšího soupeře? „V extralize je spousta kvalitních centrů a hráčů na buly,“ reaguje zprvu neurčitě. „Když hraje Viktor Hübl z Litvínova své forhendové buly, jen těžko vyhrávám, protože je opravdu hodně rychlý. Podobně ji hraje i Petr Vrána ze Sparty. Já forhendové buly skoro neumím, ale jde o neskutečnou zbraň, když to někdo umí. Mně osobně se proti forhendovému buly hraje hodně těžko,“ líčí.

Gól přímo z buly jsem párkrát zkoušel, ale dal jsem ho maximálně v žácích

Ivan Huml prošel NHL i farmářskou AHL, v Evropě si kromě Tipsport extraligy vyzkoušel také finskou a švédskou nejvyšší soutěž. Stál tak proti řadě protivníků, ale žádný mu neuvízl výrazně v paměti, přestože v daný moment věděl, že vyhrát může jen těžko. „Stávalo se mi, že jsem spoluhráčům dopředu říkal, ať nepočítají, že buly vyhraju. Ale žádné konkrétní jméno už se mi nevybaví,“ loví v paměti.

„Na druhou stranu i tohle je součást buly. Můžete ji prohrát, ale dá se zareagovat, abychom puk rychle získali zpět. Není to pokaždé jen o tom vyhrát,“ uvádí. „Už jsem říkal, že jde o specifickou činnost, která se objeví za zápas šedesátkrát i víckrát a dá se na ni reagovat různými způsoby,“ připomíná, že i prohrané vhazování může dopadnout pozitivně.

Pomoci k tomu mohou i dopředu secvičené signály. „Máme něco domluveného, abychom buly v útočném pásmu zakončili střelou a v obranném z něj dobře vyjeli. Základ je vesměs podobný, ale třeba v přesilovce a oslabení máme určité varianty,“ logicky nechce prozradit úplně všechno.

IVAN HUML A BULY V ZÁKLADNÍ ČÁSTI 2017/2018

    Celková bilance
    18 utkání – 264/456 – 57,89 %

    Bilance v jednotlivých pásmech
    Obranné – 106/175 – 60,57 %
    Střední – 78/137 – 56,93 %
    Útočné – 63/121 – 52,07 %

Detailnější pohled na statistiky Ivana Humla ukazuje, že nejúspěšnější je v obranném pásmu (60,57 %). Následuje pásmo střední (56,93 %) a nejnižší úspěšnost má před brankou soupeře (52,07 %). „Těžko říct, proč to tak je,“ krčí rameny. „V obranném pásmu se nemusí buly vyhrát úplně čistě, navíc se na něj člověk soustředí ještě o maličko víc, protože může skončit šancí pro soupeře. V útočném pásmu se naopak člověk snaží vyhrát čistě, aby z toho hned byla střela,“ zamýšlí se následně. „Kdybych věděl, proč to tak je, možná by mi to i pomohlo,“ usmívá se.

Ostřílený harcovník sám hovořil o specifické roli vhazování, mimo jiné je z něj možné přímo skórovat, o což se sám Ivan Huml v minulosti pokoušel. „Kdysi jsem zkoušel hrát buly dopředu, ale gól jsem takhle dal maximálně v mládežnických kategoriích. V profesionálním hokeji si takový okamžik nevybavuju,“ vzpomíná.

Před časem došlo k úpravě pravidel pro vhazování, s níž se museli centři popasovat. Zjednodušeně řečeno: Ve středovém kruhu dává hůl na led jako první hostující hráč, v koncových pásmech se kolem kruhu postaví nejprve hráči útočícího týmu a poté bránícího. Na vhazování v koncových pásmech pak pokládá hůl na led jako první hráč bránícího týmu.

„Hrál jsem buly ve Finsku, kde je to absolutně nejstriktnější na celém světě. Tam se člověk nesmí nijak pootočit ani zasáhnout soupeřovu hokejku. To byla skvělá průprava,“ vybavuje si Ivan Huml. „Když jsem se vrátil do Čech, polovinu sezóny jsem se na buly trochu trápil, protože jsem na to tady nebyl zvyklý. Pak už se zvedaly moje pohoda i procento úspěšnosti,“ ohlíží se za přechodem z finské Liigy do Tipsport extraligy.

V obou soutěžích však i nyní hrozí vyloučení týmu přímo na buly. Jestliže je první hráč vykázán kvůli porušení výše uvedených i dalších pravidel, jeho následovník už se porušení dopustit nesmí, jinak následují dvě trestné minuty pro hráčskou lavici. „Chci říct, že se mi to stalo možná jednou ze začátku po změně a ještě nejspíš v přípravném zápase, když se rozhodčí snažili nová pravidla striktně dodržovat,“ zamýšlí se Ivan Huml.

„V mistrovském utkání jsem nic takového nezažil a bylo by to hodně zákeřné. Na druhou stranu si dávám pozor, když jdu na buly jako druhý po někom, kdo byl vykázán, protože o tomhle pravidlu víme a uvědomujeme si, že z toho může být dvouminutový trest,“ uzavírá střelec šesti gólů ve slavné NHL.

×
Dnes v 16:00 | Jun.
VHK ROBE Vsetín
Piráti Chomutov