„Po podpisu smlouvy jsem asi trochu čekal, že sem pojedu, protože jsme se o tom bavili s trenéry a manažerem,“ popisuje následně. To Jiří Procházka se do nominace dostal až na poslední chvíli. „Nedoufal jsem, že poletím. Když jsem se ale dozvěděl, že se zranil Tonda Drobný, věděl jsem, že se nakonec do Ruska podívám,“ připomíná nepříjemné zranění parťáka z defenzivy.

Jiří Procházka tak prodělal poměrně velký skok. Ještě loni nastupoval v lize juniorů, nyní se postavil útočníkům z celého světa. „Rychlost mi připadá podobná, ale hráči úplně jinak přemýšlí. Je to dospělejší hokej a hodně se dbá na taktiku,“ srovnává. „Ze začátku jsem koukal jako vyoraná myš, pak se to zlepšilo,“ culí se.

Lukáš Dubeň zase oprášil angličtinu. Ihned po příletu do Ufy totiž poskytl rozhovor místní televizi, která si jej vybrala jako respondenta také do živého vysílání po druhé třetině utkání v domácím Tolparem. „Stalo se mi poprvé, že jsem dával rozhovor v angličtině. Byl to zajímavý zážitek, člověk si aspoň jazyk zopakuje,“ reaguje. „Užívám si to tu plnými doušky. Turnaj je tady hodně medializovaný, hrajeme skvělé zápasy a máme výborný kolektiv,“ libuje si.

Jiří Procházka sbírá puk před vlastní brankou na Světovém poháru v Ufě

Těžko tak někoho překvapí, že rodák z Považské Bystrice hovoří o dosavadním angažmá u Pirátů v superlativech. „Zatím jsem tu velmi spokojený. Stále jsem přesvědčený, že jsem si vybral nejlepší možnou variantu,“ hlásí. „Ve hře byly například Hradec Králové, Sparta Praha nebo slovenská dvacítka plus další kluby,“ prozrazuje s tím, že možnost zahrát si na Světovém poháru před podpisem smlouvy zohlednil, ale nebyl to hlavní důvod.

Jiří Procházka zažívá podobné pocity jako Lukáš Dubeň, pokud jde o dosavadní působení u Pirátů, ovšem vzhledem k jeho předchozímu působišti je jeho nové angažmá přece jen pikantnější. „Dřív jsem neměl Chomutov moc rád, protože mezi kluby panovala rivalita,“ přiznává. „Teď jsem tady a už to tak neberu, protože takové zázemí jsem ještě nezažil. Dá se říct, že teď mám rád oba kluby, i když kluci z Ústí mě dost hecují, protože se vídáme celkem často,“ vypráví.

Světový pohár pak Jiří Procházka považuje za největší zážitek dosavadní kariéry. „Užívám si naplno, že jsem na takovém turnaji,“ vypálí bez váhání. „Taky doma jsou úplně vedle z toho, že jsem nakonec na Světový pohár jel. Každý den mi píšou. Sami tomu moc nevěří,“ směje se závěrem.