Zápas proti Lounům nachystal premiéru v dresu A-týmu pro teprve dvacetiletého Dominika Svobodu, jenž neskrýval nadšení: „Je to úžasné! Dalo by se určitě říct, že je to splněný sen.“ Po utkání následně upřímně řekl, že se mu nervozita přesto nevyhnula: „Musím se přiznat, že jsem fakt byl nervózní. Je to přece jen naostro, není to už příprava, ale myslím si, že jsme to zvládli moc dobře.“

Domácí fanoušci opět nezklamali a do ROCKNET ARÉNY jich zavítalo více než úžasných 1 600. „Je to super pocit! Ještě když diváci opravdu chodí a nezanevřeli na klub po tom, co se tady stalo. Je to zkrátka paráda,“ usmíval se mladý gólman a posoudil věc i z druhé strany: „Je to občas i trochu těžké, protože kluky to táhne hodně dopředu, ale myslím si, že i naši beci fungují výborně.“

Chomutov i Louny byly před vzájemným střetnutím neporaženými týmy. Tato výsost mohla však zůstat jen jednomu z nich a tím se stal právě domácí tým. „Čekal jsem, že zápas bude trošku více vyrovnaný. Myslím si, že ze začátku to docela vyrovnané i bylo, ale pak jsme rozjeli tu naši hru a setnuli jsme je,“ posoudil Dominik Svoboda. 

Podle trenéra Petra Martínka dokázal chomutovský odchovanec tým podržet svými parádními zásahy i proti únikům a trestným střílením. Trestná střílení byla v utkání nařízena dokonce dvě. Zda v zápase už někdy dvěma trestným střílením čelil si mladý maskovaný muž nevzpomíná: „Nevybavím si to, asi nikdy. Možná se mi to stalo a jen si nevzpomínám, ale spíš si myslím, že to bylo poprvé.“

K prvnímu nájezdu se rozjel Daniel Dittrich, o zhruba třináct minut později pak Vlastimil Salač. „Když na mě jede hráč, tak nevnímám, kdo to je. Jen jestli je to levák nebo pravák. Jinak si myslím, že na každého nahlížím stejně,“ přiznal dvacetiletý strážce branky Pirátů. Nicméně právě druhý zmíněný lounský hráč mířil přesně. „Tam si myslím, že jsem mohl být trochu trpělivější. Byl to pravák a já měl více zavřít tyčku tělem. Já jsem tam šel jen nohou, protože mě rozhodil. Zkrátka být více trpělivý a příště tam jít i tělem,“ rozebral situaci.

Před životní premiérou mezi dospělými mladík žádné rady od tatínka, jenž trénuje chomutovské mládežnické brankáře, nedostal: „Ne, vůbec jsme se spolu nebavili, jen úplně minimálně. Asi mě nechtěl rozhodit, si myslím.“ Každopádně si je ale jistý, že nějaký pozápasový komentář určitě přijde: „Jo, určitě si tam najde nějaké chyby. S tím počítám,“ smál se.