Rozhovory

„Post brankáře je vlastně individuální sport v rámci kolektivu,“ tvrdí Josef Bruk

Napsal 01.12.2011 Jakub Novák
C h o m u t o v - Do chomutovských trenérských řad nastoupila další osobnost. Uznávaný odborník na trénink gólmanů Josef Bruk se rozhodl spolupracovat s chomutovským klubem a bude se podílet hlavně na trénování brankářů „A“ týmu. Trénuje již sedmatřicet let, takže o jeho přínosu pro klub nemůže být sporu.

Jak se dostal tak uznávaný odborník právě do Chomutova?

„Byl jsem tu s plzeňskou juniorkou a oslovil mě pan Veverka, že by si se mnou chtěl popovídat. Asi za dva nebo tři dny jsme se sešli a pan Veverka mi nastínil strategii chomutovského hokeje. Ptal se, co bych říkal na to, kdybych se tu objevil jako trenér. Strategie se mi velice líbila, mělo to hlavu a patu. Musel jsem ho upozornit na svůj věk, není mi dvacet ani třicet, sdělil jsem mu, s jakými omezeními by se mohl u mě setkat, a přesto chtěl spolupracovat. Pro mě to bylo zajímavé a celkem i překvapivé.“

Dominik Hašek - bývalý svěřenec Josefa Bruka

Již jste zhlédl nějaký zápas a několik tréninků. Co říkáte na úroveň gólmanů v Chomutově?

„Viděl jsem zatím chytat Míru Hanuljaka. Dnes jsem viděl prvně na tréninku Laitinena. Řehoře jsem viděl pouze na rozchytání. Hanuljaka znám asi nejvíce, protože loni chytal několik zápasů za Plzeň. Mně se „Hany“ líbí. Ještě bych nechtěl hodnotit nebo hledat chyby, po tak krátké době. Je to gólman, který hraje aktivně.“

Co bude vaší náplní práce u Pirátů?

„Především bych se měl věnovat „A“ týmu a metodicky řídit trenéry brankářů ostatních celků.“

V Chomutově šla mládež extrémně nahoru. Není to tak dlouho, co se zde hrála třetí nejvyšší soutěž a nyní hrají všechny tři týmy na špičce extraligy…

„Souvisí to s tím, o čem jsme se bavili s panem Veverkou. Je to v koncepci a strategii chomutovského hokeje. Je to v plném souladu s tím, co má vedení v plánu. Je zákonité, že se to muselo někde promítnout. Co se týče brankářů, tak tu máte výborné trenéry – pana Podolku a Kovače. Je to na mládežnících jednoznačně vidět. Když jsem tu byl prvně s Plzní, tak bylo vidět, že jsou kluci vedeni. I ostatní trenéři zde jsou na výborné úrovni a výsledky mládeže z toho vyplývají.“

Chomutov letos získal status hokejové akademie. Prospěje to klubu?

„Jednoznačně, akademie jsou určitým způsobem zvýhodněné oproti ostatním klubům – dotace, organizace. Status klub rozhodně zvýhodní. Jediné, co se mi na tom nelíbí je, že tým nemůže sestoupit. Myslím si, že se to dalo udělat jinou formou. Například nějakou ochranou, ale tohle mi nepřijde jako správné řešení.“

Jak jste podotkl, budete spolupracovat s pány Kovačem a Podolkou. Znali jste se již předtím?

Vlastimil Kovač

„Trochu víc se znám s panem Kovačem. V minulosti jsme spolu spolupracovali, ale s Michalem jsem se neznal. Když jsem tu působil, tak byl v zahraničí. Minulý týden jsem zde byl na seznamovací schůzce. Přítomen byl i pan Kašpárek, který si dělal srandu, že už jsme si z toho hned udělali trenérskou poradu (směje se), takže tady jsou odborníci a opravdu chtějí pracovat. Seděli jsme celé odpoledne a už jsme se radili, seznamovali a bylo mi vysvětleno, jak to zde chodí.“

Už jste se shodli na nějakých změnách?

„Myslím si, že měnit se nic nebude, bude se doplňovat. Vývoj hry jde strašně dopředu. Bylo to po pěti letech, pak po dvou a dnes se to musí upravovat každý rok. Každou sezónu se přijde s něčím novým, nemluvil bych tedy přímo o změnách.“

Jaké máte cíle v Chomutově? Co by pro vás bylo zadostiučiněním?

„Kdybych pomohl Vaškovi Sýkorovi postoupit do extraligy. Dále kdyby v mládežnických družstvech byl více jak jeden reprezentační gólman. Dostal se tam trošku náhodně, ale osvědčil se a dokázal vychytat dva zápasy ve Finsku.“

Jaká jsou vaše první slova, když jdete trénovat malé brankáře?

„Máme určitou zásadu, kterou jsme dodržovali. Nebylo to jen s Dominikem, ale i se všemi brankáři, se kterými jsem spolupracoval – Bříza, Duba, Pöpperle, Salfický... Pracujeme na zásadě, že nemusím, ale chci! Kdo musí, tak s naší skupinou nemohl trénovat. Druhá věc je ta, že jsme vymazali větu „to nejde“ a zaměnili jsme jí na „ještě to neumím“. Na tom všechno stavíme. Dominik si vzal pod patronát mladého brankáře Patrika Polívku z Plzně a Michala Dovinu z Trenčína, kteří se s touto metodou také ztotožnili. Také jsou momentálně v českém a slovenském národním týmu do osmnácti let.“

Josef Bruk sleduje trénink „A“ týmu

Jak byste popsal vaší hráčskou kariéru? Chytal jste v Litvínově...

„V Litvínově jsem chytal asi sedm let a byly to asi moje nejlepší roky v brance. Více úspěchů jsem dosáhl jako trenér.“

Jak jste říkal, jako trenér toho za sebou máte mnohem více…

„Od roku 1974 se věnuji nepřetržitě trenérské činnosti. Měl jsem také štěstí na hráče, se kterými jsem trénoval. Měl jsem na starost i švédské, norské nebo rakouské gólmany. Trenérská činnost je rozhodně úspěšnější.“

Co berete jako svůj největší sportovní úspěch?

„Jako hráč jsem hrál sedm nebo osm let nejvyšší soutěž a dostal jsem se do širšího kádru reprezentace. Jako trenér musím zmínit Dominikovu „Vezina trophy“ a „Stanley Cup“, olympijskou medaili, tři tituly mistrů republiky, mladší dorost dvakrát mistr republiky. Pokud se tedy mohu přiživit na těchto trofejích (směje se), u kterých jsem byl, na které jsem si mohl sáhnout.“

V čem je „Dominátor“ jiný? Díky čemu tak vyniká?

„Dominik má od Pána Boha obrovskou kloubní pohyblivost. Od žáků má vrozené čtení hry. Je výborně pohybově vybavený, takže může dělat jakýkoli sport (usmívá se). Je velice ctižádostivý a pracovitý, v podstatě je to workoholik. V letní přípravě mu zatím nikdo nestačil, nikdo s ním celou přípravu nevydržel.“

Lze nějak v globálu popsat, jak by měl TOP gólman vypadat?

„Musí mít talent a musí být pracovitý. Parametry jsou diskutabilní. Ideální postavu nelze říct. Stejných výkonů dosáhne i malý gólman. Vysocí brankáři mají určitou výhodu, ale lze to nahradit. Musí se přizpůsobit styl hry gólmana. Nemůže být standardizován. Všichni nemohou být stejní, ale když je na tom pohybově a mentálně dobře, tak má předpoklad. Musí být pohybově nadaný a musí chtít.“

Jaký jste trenér? Prohodíte občas nějakou srandičku?

David Bruk - trenér juniorů z Plzně
„Občas ano, ale jak s kým. Se staršími brankáři se dá vycházet, protože ví, co chtějí. S mladou generací to moc nejde, protože to pak zneužívají. Starší pracují a drží se toho „já chci“ a „ještě to neumím“, kdežto mladí to dost zneužívají.“

Jste taková hokejová rodinka. Co váš syn a vnuk, jak na tom momentálně jsou?

„Syn trénuje juniory v Plzni a v nároďáku sedmnáctek dělá asistenta s Luďkem Bukačem. Vnuk chytá. Zatím je v páté třídě. Jeho trenérovi se do práce nepletu. Chodím se dívat na zápasy, pochválím ho, když mu to jde, ale nikomu do práce nepovídám, to by nebylo seriózní.“

Říká se, že gólmani jsou tak trošku „jiní“. Jak se na to díváte vy?

„(Směje se) Říkalo se, že ten, kdo neumí bruslit, tak chytá. Myslím si, že tyto slogany jsou i na křídla a podobně. Post brankáře je vlastně individuální sport v rámci kolektivu. Je potřeba, k tomu takhle přistupovat, od toho se to odvíjí. S hráči se ale špičkujeme navzájem. Mantinely jsou třeba stavěné jen kvůli hráčům (směje se). Když budu mluvit ze své zkušenosti, tak brankáři tolik „nepodvádějí“, jako hráči. Hráči v poli si kolikrát práci snaží usnadnit. To se tolik u gólmanů neobjevuje.“

U brankáře hraje velmi důležitou roli psychika. Když udělá gólman jednu chybu, je to z toho branka, kdežto hráči za sebou vždy ještě někoho mají…

„Psychologická stránka věci je dominantní. U gólmanů obzvlášť. Je šedesát minut pod tlakem a každá chyba je vidět. Chyba gólmana se nedá napravit, proto konečně dochází k tomu, že jsou speciální tréninky brankářů, že jsou osobní trenéři gólmanů. Měli by být připravení na tak vysoké úrovni, aby co nejméně chybovali, protože každá chyba se odrazí ve skóre.“

Chomutov do této sezóny vlétl s novým názvem, logem, ale hlavně arénou, jak moc může pomoci hráčům zkvalitnění zázemí?

„Měl jsem již možnost vidět celé zázemí klubu a je na špičkové úrovni. Je to asi nejlepší zázemí v republice. To je samozřejmě první předpoklad k tomu, že se povede naplnit cíle vedení.“

Při trénincích je potřeba jít s gólmany na led, ukazujete jim něco i osobně?

„I na to jsem pana Veverku upozorňoval, že už nejsem ve věku, kdy bych ukazoval zákroky. Bylo ale období, asi před třemi lety, kdy jsem se válel po ledě a ukazoval zákroky. Teď trénuji mužstvo a tam už stačí malovat, vysvětlovat, pouštět video a upozorňovat. Zákroky by měli mít zvládnuté. Proto už se nemohu objevovat u mládežníků, zkoušel jsem to, ale druhý den to bolelo (směje se). Děti se nejlépe učí tím, že napodobují a na to už bych si netroufl.“

Foto: hokejpelhrimov.cz, hcplzen.cz
×
Dnes v 16:00 | Jun.
VHK ROBE Vsetín
Piráti Chomutov