JUNIOŘI - článek

„Nájezdy mě naučil taťka, který se mi smál, když jsem nedal,“ prozrazuje Josef Koláček

Napsal 30.11.2018 Libor Kult
C h o m u t o v - Juniorům v závěru první části DHL extraligy unikl postup do lepší poloviny soutěže ve druhé části. Tu začali svěřenci trenérů Šťastného, Kočího a Brychty ve skupině o 13.–24. místo domácí bitvou s jihlavskou Duklou. Mladí Piráti zapsali výhru po šedesáti minutách a uspěli i v nadstavbových nájezdech, které rozhodl hned v první sérii Josef Koláček. „Už výsledek naznačuje, že to nebyl jednoduchý zápas,“ ohlíží se syn jedné z novodobých chomutovských ikon.

„Jihlava hodně bojovala a byla nepříjemná, protože nám moc nedovolila kombinovat, jak to máme rádi. Ale naštěstí jsme vyhráli,“ pokračuje v září šestnáctiletý útočník. „Za stavu 2:0 mi přišlo, že jsme všichni chtěli útočit. Když jsme dostali gól, začali jsme líp bránit a vítězství jsme pojistili gólem do prázdné branky,“ shrnul vývoj střetnutí.

Junioři vyhráli domácí střetnutí poprvé od 6. října a ukončili sérii pěti nezdarů v ROCKNET ARÉNĚ. „Já osobně si myslím, že jsme nebyli na domácí zápasy tolik koncentrovaní,“ míní Josef Koláček. „Přijde mi, že se na zápas začínáme koncentrovat už v autobuse, když jedeme ven. V kabině jsme venku už soustředění na zápas, doma mám pocit, že na něj začínáme myslet až po rozbruslení,“ připojuje ještě.

Chomutovští mladíci se díky čtyřem bodům posunuli do čela skupiny o 13.–24. místo, v níž musí skončit nejhůře na bramborové pozici, aby stále živili naději na play-off. Momentálně pátá Olomouc ztrácí šest bodů, ale má zápas k dobru. „Pro nás je povedený vstup do druhé části důležitý, protože jsme dlouho nevyhráli za tři body a možná ještě déle nezískali čtyři body,“ libuje si chomutovský odchovanec po skončení pětizápasové šňůry porážek.

„Pomůže nám, že jsme konečně vyhráli doma, což musíme potvrdit i se Žďárem,“ uvědomuje si potomek Kamila Koláčka, jenž se spoluhráči vstřebal zklamání po první části, kterou mělo mužstvo výborně rozehranou. „Věřili jsme, že postoupíme už z první části, což se bohužel nepovedlo, ale snažili jsme se na to nemyslet a co nejlépe se připravit na zápas,“ uvádí.

Josef Koláček se v závěrečném rozstřelu po klasickém nebo nadstavbovém prodloužení rozjel proti brankáři posedmé a potřetí uspěl. Proměnil podobným způsobem jako před dvanácti dny rovněž doma s Litvínovem. „Taťka mě to dobře naučil,“ vypálí bez váhání. „Od malička s ním jezdím nájezdy a on se mi směje, když nedám gól, což je velká motivace,“ culí se. „Střelu pod vyrážečku nebo dlouhou kličku mě naučil on,“ děkuje na dálku.

Jak následně jeden z ročníkově nejmladších útočníku juniorského celku prozrazuje, výše uvedené možnosti zakončení na sebe svým způsobem navazují a má je nachystané, než se proti brankáři soupeře vydá. „Když se mi gólman na střelu nepohne, udělám kličku,“ přibližuje.

Josef Koláček si díky vítěznému nájezdu připsal třetí gól v sezóně, přesto vypadl z reprezentační sedmnáctky, za kterou letos odehrál sedm utkání, ovšem na neoficiální mistrovství světa do Kanady nakonec neodletěl, neboť trenéři využili uvolnění litvínovského Jana Myšáka. „Moc nebruslím a nehraju tolik, abych byl vyhraný, měl sebevědomí a byl připravený,“ vysvětluje. „V sedmnáctce už je vidět, když je člověk při zápase spíš rozklepaný než sebevědomý,“ uzavírá následně.