Z druhé ligy až do nejvyšší soutěže. Poprvé Petr Jíra oblékl dres Chomutova v roce 1996, tehdy ještě ve druhé lize. Vytvořil útočnou lajnu s Ladislavem Bouškem, hrál i s dalším chomutovským srdcařem Stanislavem Mikšovicem, postup do extraligy zažil jako hráč „staré party“ už jen Petr Jíra. „Patnáct let jsem na tuhle chvíli čekal a už to vypadalo, že se mi to ani nepovede. Nakonec se tenhle tým ale krásně stmelil a ubojovali jsme to. Prostě nádhera,“ vyprávěl, když vyšel po zápase z kabiny, ze které se ozýval sborový zpěv „We are the champions“.

Cesta letošním play-off přitom vůbec nebyla jednoduchá. Tvrdá slova z Havlíčkova Brodu, málem ztracená série s Olomoucí, výměna trenérů, v tu chvíli nevěřící fanoušci. „Tím, že se to všechno takhle sešlo, tak se tým skvěle stmelil. Myslím, že tohle byl jeden z důvodů, proč se nám podařilo postoupit,“ tvrdil Jíra. „Série s Olomoucí byla nepříjemná, ale on už Havlíčkův Brod byl náročný. Celé play-off bylo strašně těžké!“

Vyvrcholením pak byla barážová série s Mladou Boleslaví, kde měl Chomutov povětšinou navrch, ale i tak se protáhla do sedmizápasové bitvy. V sedmém zápase Boleslav „kousala“ asi nejvíc. „Nám se ale povedlo utéct na tři branky a už jsme si to hlídali. Do ničeho jsme se nepouštěli, nešli jsme zbytečně dopředu.“

Když dal David Hruška branku na 3:1, vyslal rukou ke střídačce jasné gesto „Uklidněte se, neblázněte, ještě jsme nevyhráli.“ Snahy o „nebláznění“ a udržení emocí na uzdě připouští i Petr Jíra. „Tohle šlo střídačkou pořád, abychom byli trpěliví a z vedení se nezbláznili.“

Když Chomutov zvýšil na 4:1, zdálo se, že je hotovo. Boleslav ale dokázala snížit a o výsledku nebylo jasno do posledních minut. „Už zápas v Chomutově byl neskutečně těžký, věděl jsem, že vyhrát doma nebude jednoduché. A pak zápas tady – a já zase viděl, jak daleko je ještě k tomu ten zápas udělat. Věřit jsem začal asi minutu před koncem, kdy se přerušila hra, do té doby jsem tomu ale nevěřil vůbec.“

Petr Jíra se tak po mnoha letech dočkal vytouženého postupu. „Já jsem v životě nikdy nic nevyhrál, takže vyhraná baráž je pro mě největší sportovní úspěch,“ smál se. Plány na nejbližší dny? „Nejdřív určitě veliká oslava. Potom musím odměnit rodinu. Asi nějakou dovolenou. Poslední dva měsíce to měli hodně těžké.“