Rozhovor proběhl písemnou formou. Do odpovědí nebylo redakčně zasáhováno a jsou zveřejněny v původní podobě.

Jaké máte pocity z baráže proti Mladé Boleslavi a vůbec z uplynulé sezóny?

Pokud bych měl zhodnotit sezónu 2009-10, tak ji rozdělím na přípravné období, základní část, playoff a baráž. Přípravná část byla velice náročná, určitě nejnáročnější za dobu co hraje KLH 1. ligu. Dnes to ani na vrcholné úrovni jinak nefunguje.
Základní část hodnotím poměrně kladně mimo měsíce prosince, kdy jsme utrpěli čtyři porážky v základní hrací době, což je rovná polovina všech proher mimo porážky v prodloužení. Příčin těchto neúspěchů bylo více, např. zranění některých klíčových hráčů, přesun čtyř hráčů na výpomoc do Kadaně, stále probíhající velké tréninkové objemy apod.
Do playoff šlo naopak mužstvo v plné síle (až na dlouhodobě zraněného Pavlase) a přes Znojmo prošlo poměrně hladce 4:0. Olomouc v semifinále byl již soupeř velmi zdatný, ale nakonec i tohoto soka jsme „skolili“ 4:1. Finále s Ústím n. Labem bylo naprosto vyrovnané a rozhodlo se až několik minut před koncem posledního sedmého zápasu v náš prospěch. Úspěch to byl o to cennější, protože Ústí mělo ještě o něco lepší tým než v minulé sezóně.
Samotná baráž pro nás začala velmi nadějně, když jsme si odvezli z Mladé Boleslavi jedno vítězství a doufali, že počet vyhraných zápasů doma výrazně rozmnožíme. Bohužel opak byl pravdou. Zvláště v prvním domácím zápase byla Mladá Boleslav lepší a když trochu se štěstím vyhrála i druhé utkání, byl stav najednou 1:3 a šlo do tuhého. Rozhodující zápas pak byli domácí jednoznačně lepší a uhájili tak extraligovou příslušnost.

Jaké jsou další cíle KLH Chomutov? Budete nadále bojovat o extraligu?

Jednoznačně ano. KLH Chomutov extraligu dříve nebo později hrát bude. O podrobnějších plánech a cílech však musíte hovořit s mým nástupcem, protože jsem se rozhodl ve funkci generálního manažera skončit.

Co Vás vedlo k tomuto rozhodnutí?

V první řadě tuto práci, která byla vlastně vždy mým koníčkem, už dělám více než 18 let (12 let v Klášterci a 6 roků v Chomutově). Jednoho dne se prostě probudíte a zjistíte, že už nemáte tu chuť a elán dále pokračovat v tom každodenním mravenčím úsilí tak jako dříve. Myslím si proto, že je lepší a čestnější přenechat tuto práci jiným.

Pokuste se zrekapitulovat stav klubu v době Vašeho příchodu.

Dnes je to přesně 6 let, kdy jsem nastoupil a zjistil, že je zde několik miliónů dluh. Mládež byla doslova v katastrofickém stavu, vždyť junioři se v sezóně 2003-2004 zachránili několik kol před koncem a dorost dokonce sestoupil do krajského přeboru. Dalších nedostatků a negativ byla celá řada, ale nebudu zdržovat jejich výčtem. Snad jen „A“ tým fungoval velice slušně, což byla zásluha trenéra Kýhose a tehdejšího vedoucího mužstva Paška, který zabezpečoval tým po organizační stránce.

Co myslíte, že se podařilo za uplynulých 6 let?

Prvním krokem byla nutná ekonomická stabilizace. Úvodní sezóna tehdy byla doslova o „vyzobávání“ někdy i velmí malých částek od mnoha sponzorů. Během sezóny 2004-2005 se nakonec všechny dluhy podařilo srovnat, za což i dnes patří velký dík všem podnikatelům a firmám, zvláště pak Severočeským dolům. Dále se podařilo naplnil cíl mládežnické koncepce, do čtyř let postoupit do nejvyšších tzn. extraligových soutěží. Ačkoliv tato představa vypadala v roce 2004 jako utopie, vše se nakonec podařilo.
Nejdůležitějším předpokladem pro tyto cíle však nejdříve bylo sjednotit kluby na okrese (Chomutov, Kadaň, Klášterec), tzn. vytvořit projekt 3K. Myšlenka spolupracovat a nikoliv bojovat proti sobě nám během krátké doby přinesla výrazné zlepšení ve všech soutěžích dorostu a juniorů. Mládežnické soutěže nejsou jen extraligy v Chomutově, ale i ligy v Kadani a Klášterci. Mladší dorosty v Kadani a v Klášterci skončily kolem poloviny tabulky, starší dorost v Kadani byl třetí a junioři v Klášterci vyhráli svou skupinu a dokonce hráli v baráži o extraligu. A pozor!!! V těchto čtyřech týmech je kolem devadesáti hráčů a mimo tří jsou všichni vlastní, tzn. hráči z okresu Chomutov.
Dále se podařilo nejen „rozdmýchat“ myšlenku nového zimního stadiónu, ale postupně přetvořit původní velmi nevyhovující verze do velmi slušné podoby. Dokonce si troufnu říci, že sportovní zázemí bude jedno z nejlepších v České republice. Zde, patří poděkování ing. Chytrovi, bez jehož pochopení by změny nebylo možné realizovat.
Již druhým rokem slouží hlavně pro mládež z okresu jedinečné zařízení pro zdokonalování bruslení – skatemill. Původně tato myšlenka vypadala také jako utopie, ale díky firmě NOEN, která tento trenažér zafinancovala se tento sen stal skutečností.
A konečně z těch zásadních věcí se letos podařilo podepsat smlouvu se SŠE Chomutov a vytvořit tak jakési „sportovní gymnázium“. Konečně tak budou moct hráči z okresu Chomutov, ale také přespolní „sladit“ hokej se školou nebo učilištěm v rámci vyučování. Kdo zná jaké problémy přináší „skloubení“ školy a vrcholového hokeje, ví o čem mluvím.

Co se naopak nepodařilo?

Také se bohužel mnoho věcí nezdařilo. Tou zásadní je, že jsme se dosud neprobojovali do extraligy dospělých.

Před dvěma lety jste byl zvolen do výkonného výboru ČSLH. Co Vám tato práce přináší?

Tak já to beru jako ocenění celého hokeje v okrese Chomutov. Odborná veřejnost prostě vnímala vzestup a také jsem si snad během uplynulých let vytvořil určité postavení v rámci 1. ligy, jejíž zástupci mě právě do VV ČSLH navrhli. Výkonný výbor je vlastně jakási obdoba české vlády a je určitě zajímavé a podnětné být u toho nejen pro mě, ale také pro chomutovský hokej.

Končíte v KLH Chomutov úplně?

Z klubu tak úplně neodcházím. Přecházím z té denní exekutivy k činnosti spíše koncepčního charakteru. Mám v hlavě několik nápadů, které myslím stojí za realizaci a můžou pomoci posunout hokej v Chomutově a okolí zase o kousek dopředu. Také se chci více věnovat práci ve VV ČSLH.