Piráti v této sezóně zatím témeř pokaždé dotahovali promarněný začátek. Na úpatí Krušných hor je otáčení zápasu z nepříznivého stavu pro domácí hokejisty už takřka tradicí. „Je to naše doména. Špatně začneme, pak si něco řekneme s klukama, co a jak musíme změnit. Druhá třetina byla samozřejmě úplně o nečem jiném, něž ta první. To všichni viděli. Upřímně bych se nedivil, kdyby nějací diváci po první třetině odešli. Je skvělé, že jsme se dokázali opět zvednout a otočit to,“ raduje se Gajovský.

Klíč k úspěšně zvládnutému utkání nemusí vždy ležet v hokejovém přehrvání soupeře. Se značnou dávkou nadsázky nalezl pětadvacetiletý centr kouzlo úspěchu i v něčem úplně jiném: „Bylo to díky knírkům (směje se). Ne, bylo to díky tomu, že jsme začali dohrávat souboje. Jsou to všechno hodně techničtí hráči, na které nic jiného neplatí. Musíte hodně bruslit, hrát nátlakový hokej. To je zlomilo, protože hráli od začátku na tři pětky a pro nás bylo přínosem, když jsme jim od začátku brali hodně sil. Oni pak nedokázali vyvinout ten závěrečný tlak, což rozhodlo v náš prospěch,“ uvědomuje si útočník, který odehál v extralize již 86 zápasů v dresu Mladé Boleslavi.

Třiněčtí byli zajisté značně překvapeni, když o dva góly prohrávající Chomutov začal ve druhé třetině svou kanonádu. Gajovský tuší, čím byl výpadek Slezanů zapříčiněn. „Člověka to zlehka ukolébá, to je takový český hokejový nešvar. Jakmile vedete o dvě brány, tak se jakoby uspokojíte a v tom přišla naše chvíle.“

Ve svém třetím utkání za Chomutov v extralize se 185 centimetrů vysoký forvard dočkal i první extraligové branky za severočeský klub. Samotný exekutor viděl situaci následovně:„Obránce, který na mě jel, mi šel spíše do těla, než do hokejky, takže jsem puk úmyslně dával před bránu, kde se zjevil jeden z našich hráčů. Byla v tom určitě i trocha štěstí, ale na druhou stranu bych asi kecal, kdybych řekl, že jsem to tak nechtěl udělat.“ Dodejme ještě, že tato trefa byla zároveň trefou vítěznou.

Na dotaz ohledně knírku, který si nechává Nikola narůst, odpověděl původem jihočeský šprýmař takto: „Knírek má většina hráčů. Myslím si, že dneska rozhodlo, že jsme měli více knírků, než Třinec. To určitě rozhodlo.“ (opět se směje)

Martin Růžička s Radkem Bonkem si připsali v dnešním utkání další tři body, jejich letošní sbírka se tak rozrostla na úžasných 29 gólů a 32 asistencí. V čem tkví jejich kouzlo? „Zaprvé spolu hrají dlouho, navíc hrají ještě s Varaďou, který jim to tam bourá. Ti dva jsou techničtí hráči, Radek Bonk má odehrána léta v NHL, takže by bylo něco špatně, kdyby nebyl vidět. Hrají prostě perfektně, je vidět, že jsou prostě jinde, než ostatní, že ty body nedělají jen tak. Dá se říct, že i díky nim je Třinec tam, kde je. Ale na to se my nemůžeme dívat.“

„Je jasné, že když jdu na buly proti Bonkovi, který vhazování prostě umí vyhrát, tak se soustředím o trochu více, než proti někomu jinému, snažím se vymyslet nové varianty. Ale v té rychlosti se na to člověk nestačí dívat, navíc když máme spoustu práce s vlastním výkonem,“ říká Nikola Gajoský.

Gajovský byl v loňské sezóně nedílnou součásti chomutovského úspěchu

V následujících odstavcích mluví odchovanec písecké hokejové školy hlavně o skloubení extraligy s První hokejovou ligou, o hráčích z NHL a o Kadani. Hrát dvě kvalitní hokejové soutěže rozhodně není nic jednoduchého. „Jde hlavně o dojíždění. Zápasy jsou jiná věc, jede se pokaždé jinam. Pak mám den, nebo alespoň noc, na to, abych se dal dohromady. Jde o ty jízdy, kdy jeden den cestujete s Chomutovem a druhý den jedete zase někam s Kadaní. To ubírá síly nejvíc. Člověk je nevyspalý, má ztuhlé nohy. Je to náročné, ale já s tím musím počítat, jsem s tím tak nějak smířený. Samozřejmě by bylo pohodlnější hrát jen za jeden tým, ale jsem profesionál, nejsem placený jen tak pro nic za nic,“ uvědomuje si levoruký centr.

Gajovský věří i v to, že se ho Piráti ujmou nadobro. „Já doufám, kdo by v to nedoufal? Snad jsem si dnešním zápasem řekl o místo v sestavě. Je to o to těžší, že přišli hráči z NHL, tím pádem je hráčů více. Na druhou stranu ale musím říct, že se zvedla úroveň jak extraligy, tak i první ligy. Je to přínosné úplně pro všechny, jak pro mladé hráče, tak samozřejmě i pro diváky. Je větší konkurence, hrát hokej je náročnější.“

Mezi ostatnímí hráči, kteří se stále pohybují jak v týmu Pirátů, tak v Kadani, rozhodně nepanuje nic, co by se podobalo rivalitě. „Naopak, troufnu si říct, že si přejeme více, než jiní hráči. Spíše se pošťuchujeme, ptáme se co a jak, jaké byly zápasy. Nesrovnával bych to s nějakými boji o místa. Přejeme si snad až moc, co ž je super, protože je tu skvělá parta,“ uzavřel Gajovský.