Zatímco v kabině Boleslavi bylo za zavřenými dveřmi absolutní ticho, tou chomutovskou duněla muzika, kterou protínali oslavné pokřiky hráčů. „Pocity? Jen ty nejlepší, je to neskutečný. Potvrdilo se naše motto. Věřit, věřit až do konce a povedlo se to. Vážně neskutečný pocit,“ líčil Milan Kraft, který jednoznačně patřil k nejlepším hráčům v barážové sérii.

Sedmý zápas se nicméně v úvodu Pirátům nepovedl. Ve třetí minutě otevřel skóre Mikulík, Endál ale vzápětí vyrovnal. „Byl to sedmý zápas, nikdo nechtěl prohrát, nikdo nechtěl udělat chybu, každý chtěl vstřelit gól – tak se to přelévalo z jedné strany na druhou,“ vyprávěl po zápase před kabinou, kde snad každý z hráčů telefonoval blízkým a přijímal gratulace.

„Věřil jsem, že to nějak ubijeme, ale věděl jsem, že „umíme“ ztratit i dvoubrankové vedení. Takže jsem nechtěl být přehnaně optimistický, nechtěl jsem si to připustit.“ Euforii krotil po třetí brance svými gesty i David Hruška. „Je pravda, že gestikuloval. Ono se párkrát v sérii už stalo, že jsme branku dali a hned vzápětí jednu dostali. Od Davida to byl jasný signál, abychom se nezbláznili a hráli pořád svojí hru.“

Letošní play-off bylo pro Piráty extrémně náročné. Vybojovali ale všechny tři sedmé zápasy a prokázali neuvěřitelnou vnitřní sílu. „Nikdy jsem si neřekl, že je to konec, že už to dál nepůjde. Šli jsme opravdu zápas od zápasu - tím tohle mužstvo dokázalo vyhrát tři sedmizápasové série,“ vyprávěl Kraft. „To jen dokazuje tu neskutečnou sílu, kterou tenhle tým měl,“ smekl pomyslný klobouk před svými spoluhráči.

Plán následujících hodin a dnů byl jasný. „Jednoznačně oslavy!“ pokyvoval spokojeně hlavou Kraft. „A co se týká několika následujících dní, tak každý určitě pojede domů, za rodinou, kterou přes sezon zase tolik nevidí. A pak už příprava na další sezonu.“

Jaká bude? A má šanci v nejvyšší soutěži uspět i současný kádr Chomutova? „Těžko něco odhadovat dopředu, ale tenhle tým dokázal vyhrát tři sedmé zápasy a sílu jednoznačně má.“