Po posledním domácím utkání proti okresnímu rivalovi z Kadaně bylo zejména mezi skalními fanoušky znát značné rozčarování. To konec konců dnes vyústilo v malou „stávku“, kdy přes dvě třetiny ochozy tiše mlčely. A jak celou situaci viděl domácí kapitán Radek Šíp?“Na jednu stranu to chápu, na druhou mě to mrzí a pokud si někdo myslí, že minulý zápas s Kadaní byl jakkoliv ovlivněný, tak můžu s klidným svědomím říct za nás za všechny, že nebyl!“ zdůraznil svá slova a byl rád, že si fanoušci vše rozmysleli a v závěru se opět vrátili k povzbuzování. „Jsem rádi, že fanoušci začali v závěru opět fandit a kdo tu byl, tak musel vidět, že jsem začali hrát úplně jinak. Fanoušci k hokeji patří a hraje se to hlavně pro ně.“ Severočechům se poslední utkání moc nevyvedla a proto do dnešního zápasu šli s jasným cílem – vyhrát. ”Šli jsme do zápasu s hlavním úkolem neprohrát, plnit si své úkoly na 100% a to si myslím, že vyšlo. Výsledek 3:0 možná je, možná není pro diváky atraktivní. Snad jsme mohli dát více branek, ale my jsme rádi, že jsme zápas zvládli a získali další důležité body.“

Důležitou druhou branku utkání vstřelil Petr Polodna. Levé křídlo první formace využilo velké chyby hostující obrany a skvělé nahrávky Petra Martínka, který svému jmenovci nahrál před úplně odkrytou klec. „Věděl jsem, že mu to bude zase chvíli trvat, ale věřil jsem, že mi to dá,“ reagoval se smíchem na krásnou přihrávku šťastný střelec. Jednoduší to snad už ani mít nemohl, stačilo jen nastavit hůl. Přesto kotouč za brankovou čáru dovezl. ” Několik podobných šancí jsem už dokázal zazdít, tak jsem ho tam radši dovezl,“ vysvětlil a hned přemýšlel, kdy naposledy docílil takto jednoduché trefy.”Teď si přesně nevzpomenu kdy jsem dal tak jednoduchý gól, ale pokud se dobře pamatuji, tak jsem už určitě nějaký podobný dal.“

Klíčovým mužem druhé domácí trefy byl Petr Martínek. Zcela nezištnou přihrávkou vybídl ke skórování Petra Polodnu. Ihned po vstřelené brance jel robustní bek ke kotli, který prakticky celý zápas mlčel jako hrob. ”Nic jsem jim neukazoval, jen jsem se radoval. Já jsem včera mluvil s klukama z kotle a prostě s touhle jejich dnešní reakcí nesouhlasím. Všichni si uvědomujeme, že s Kadaní to nebyl ideální výkon, začali jsme dobře vedli 4:0, ale zbytek utkání jsme odehráli špatně. Je to sport a to se prostě stává, ale já můžu za všechny říct, že ten zápas jsme odehráli férově. Jak jsem již řekl, s danou reakcí nesouhlasím a myslím si, že nás měli fanoušci spíše podpořit.“, řekl po zápase trochu zklamaně obrovitý domácí bek.

Po dlouhé době dostal od začátku utkání šanci v domácí brance Michal Podolka. Náhradník Luboše Horčičky byl velmi rád, že opět dostal šanci, zároveň připouští, že byl lehce nervózní.”Dva měsíce jsem vlastně pořádně nechytal, takže jsem byl před dnešním duelem trochu nervózní. Jak se říká, trochu se mi klepala kolena.“ Zápas byl pro Chomutovské velmi důležitý, což připouští i strůjce dnešního úspěchu. ”My jsme dneska chtěli odčinit ten zápas s Kadaní, hlavně kvůli fanouškům, což si myslím, že se povedlo a jsme rádi, že nám na konci zatleskali.“ Tribuny ČEZ stadionu byly dlouho němé, jak toto působilo na domácího gólmana? ”Bylo to dost divný, určitě to na klukách bylo znát, na tempu hry. Jak jsem už řekl, my jsme chtěli ukázat fanouškům, že ten zápas s Kadaní byla jen náhoda. Je to sport a prostě i takovéto zápasy se stávají. Jednou, dvakrát za sezónu takovéto zápasy zahraje každý tým.“. Minulý zápas KLH ani trochu nevyšel a dojel si pro ostudných sedm branek na led předposledního Prostějova. Za stavu 4:0 pro Jestřáby vystřídal Luboše Horčičku právě Michal Podolka. ”Je to hrozně těžký naskočit za stavu 4:0 ve chvíli, kdy je tým našlápnutý a chodí v přečíslení dva, tři na jednoho. Celkově nám zápas v Prostějově nevyšel. Podle mě nás domácí přehráli, byli lepší a zaslouženě vyhráli. My jsme hráli dost nedisciplinovaně a asi jsme je i trochu podcenili. Důležité ale je, že jsme se dali dohromady a dneska zvítězili.”

V hostujícím dresu se dnes opět domácímu publiku představila hokejová legenda Bedřich Ščerban. Několikanásobný reprezentant řádí ve svých jednačtyřiceti letech ve službách Třebíče. A co ještě táhne hokejovou legendu k hokeji? “Uvažoval jsem o konci kariéry, ale potom přišel nějaký impuls a mě hokej najednou začal opět neuvěřitelně bavit. Cítím novou motivaci a chci mužstvu pomoct. Jsou tady kluci, které znám už dlouho, prakticky od žáčků a také noví mladí hráči a těm bych chtěl ještě něco dát. Uvědomuji si, že mi je jednačtyřicet a věk nezastavím, ale dokud mě to bude bavit, tak chci hrát. V Třebíči jsem doma a jak říkám, hokej mě pořád baví.“ Nejhorší částí celé sezóny je pro hráče letní příprava. Několika kilometrové trasy ať už na kole či absolvované během to je program letních měsíců. Jak takovouto zátěž snesl kapitán Horácké Slávie? ”V letní přípravě jsem mohl mít úlevy. Dle vlastního uvážení jsem mohl vynechat, ale absolvoval jsem všechno, celý ten dril a myslím si, že tím se dá ten pokles výkonnosti trochu zastavit. Samozřejmě, že ta technika a rychlost se už pomalu vytrácí, ale pokud to člověka baví, tak pořád je platným hráčem pro tým.“ uzavřela rozhovor legenda českého hokeje.