Mládežníci organizovaně absolvovali pár tréninkových jednotek na ledě v průběhu prosince, od té doby to však vládní opatření neumožňovala. „Konečně jsme se dostali na led, takže si můžeme konečně zabruslit a zastřílet. Je to zážitek po dlouhé době být na ledě, byl jsem na to hodně namotivovaný,“ připouští Alex Pokorný.
Dlouhá pauza se do jisté míry podepsala na každém hokejistovi,
a nejde jenom o dovednosti a výkonnost, ale také o výstroj. „Trochu mě bolí
nohy z bruslí, ale jinak se všechno dá snést, za dva až tři tréninky už to
bude v pohodě,“ říká.
Jak už bylo několikrát zmíněno – nejhorší je návrat k věcem,
které se špatně trénují mimo ledovou plochu. „Největší mezery za ten rok mám
ve střele a hlavně v golfáku, který musím ještě dopilovat,“ přiznává mladý
obránce, jenž měl oproti svým spoluhráčům výhodu. „Bruslení není zase tak
hrozné, protože jsem i přes koronu měl možnost chodit soukromě na ledy.“
Vzhledem k trendům v hokeji více bruslení může znamenat
posun v kariéře. „Na trénincích se nejvíc zaměřujeme na střelbu a na
bruslení. Na začátku se vždycky rozjezdíme, děláme bogny, hrany a podobné věci,
pak máme cvičení a na konci hrajeme, nebo bruslíme,“ popisuje tréninkovou
jednotku. „Já mám teď tréninky sedmkrát v týdnu, pětkrát na ledě a
dvakrát suchá, kde hlavně posiluju,“ uzavírá Alex Pokorný.