Rozhovory

Jaroslav Kůs byl povolán při opravě střechy. „Naštěstí jsem byl dole,” usmívá se

Napsal 24.01.2013 Libor Kult
C h o m u t o v - V sestavě Pirátů se poprvé objevil až po změně letopočtu a zatím předvádí velmi dobré výkony. Bodově nejpovedenější duel odehrál Jaroslav Kůs na ledě pražské Sparty, kde přispěl dvěma asistencemi k zisku bodu a zároveň byl vyhlášen nejlepším chomutovským hráčem utkání. „Sice jsme nevyhráli za tři ani za dva body, ale z mého pohledu šlo opravdu o dobrý zápas,“ ohlíží se stále ještě jednadvacetiletý útočník. „Dostal jsem se i do nějakých dalších šancí, takže zápas pro mě mohl dopadnout bodově ještě lépe,“ domnívá se.

Má-li Jaroslav Kůs zhodnotit dosavadních sedm vystoupení v Tipsport extralize z hlediska vlastního pocitu, hovoří hned o dvou kláních. „Musím popravdě říct, že nejlépe jsem na ledě cítil v domácím utkání proti Varům,“ zmiňuje premiéru mezi tuzemskou elitou. „Nicméně na stejnou úroveň bych asi zařadil i poslední zápas na Spartě,“ dodává chvatně.

Jaroslav Kůs operuje před brankou Vítkovic

První start zaznamenal 4. ledna 2013, o povolávacím rozkazu do kádru Pirátů se však odchovanec chomutovského hokeje dozvěděl ještě ve starém roce. „Vůbec jsem nepočítal s tím, že by něco takového přišlo, protože první polovinu sezóny se mi v Kadani úplně nedařilo,“ reaguje nejprve.

„Na Silvestra mi ale zavolal Standa Mikšovic, že se tu mám hlásit,“ pokračuje. „V první chvíli jsem si myslel, že půjde jen o tréninky, ale zatím jsem zůstal, za což jsem moc rád,“ libuje si. A kde se potěšující informaci dozvěděl? „Bylo to docela kuriózní,“ usmívá se. „Zrovna jsme s taťkou opravovali střechu garáže,“ přidává podrobnosti. „Naštěstí jsem byl dole, takže nehrozilo, že bych po takové zprávě spadl,“ směje se.

Nervozitou před vůbec prvním startem mezi tuzemskou elitou Jaroslav Kůs podle vlastních slov netrpěl, respektive žádnou nevnímal. „Asi se nějaká objevila, ale já jsem si ji nepřipouštěl. Neustále jsem si opakoval, že je to sice extraliga, ale jde ´jen´ o další zápas,“ popisuje svůj recept.

Když jsem měl jít na led s Michaelem Frolíkem, cítil jsem, že se mi rozklepala kolena

Daleko víc se podle vlastních slov chvěl, když měl v utkání na ledě pražské Slavie naskočit na led s Michaelem Frolíkem, který v daném souboji naposledy přetáhl přes hlavu dres Pirátů před odletem zpět do zámoří po ukončení výluky NHL. „Když nám trenér řekl, že půjdeme na led s Michalem, cítil jsem, že se mi trochu rozklepala kolena z toho, že půjdu na led s borcem, který hrál za Floridu a Chicago,“ přibližuje mladý střední útočník.

Michael Frolík ještě v chomutovském dresu

„On patří k těm hráčům, kteří jsou úplně jinde, protože hraje docela významnou roli v NHL,“ vypráví Jaroslav Kůs dále. „Zápas jsme sice prohráli, Slavia nás přehrála. Já si ale těch pár střídání s Michalem užíval,“ přiznává s tím, že umění reprezentačního útočníka sledoval i v době, kdy on sám trénoval a hrál v Kadani.

„Chodil jsem se na něj dívat od začátku jeho působení v Chomutově. U něj je to hodně o bruslení, na které jsem zaměřil,“ líčí. V průběhu dosavadního působení v nejvyšší soutěži stihl Jaroslav Kůs ještě závěrečná vystoupení borců z nejslavnější soutěže světa, což bere jako velké pozitivum. „Vidět kteréhokoliv hráče z NHL byla velká škola. Zvlášť když jsem koukal třeba na Kladno s Jágrem a Plekancem,“ uvádí.

Anglicky něco kváknout umím, na základech se domluvíme

Jinak nastupuje Jaroslav Kůs převážně mezi francouzským reprezentantem Yorickem Treillem a mladíkem Markem Račukem. Jak vyplývá ze slov druhého nejstaršího člena formace, komunikace probíhá v Shakespearově jazyce. „Naštěstí něco málo anglicky kváknout umím, takže na základních věcech se domluvíme,“ culí se. „Nějaké schéma máme dané, ale není to tak, že by Yorick jako levé křídlo vyloženě jen bránil. Když někdo zaútočí, zaskakujeme za sebe v obraně,“ popisuje chod útočné trojice na ledě.

Jaroslav Kůs společně s lékařem týmu zjišťují, jestli je Marek Račuk po ataku Skleničky v pořádku

Talentovaný forvard má na kontě zatím tři finální přihrávky, nulou na kontě vstřelených gólů se podle vlastních slov netrápí. „Vůbec neřeším, že zatím sbírám jen asistence,“ vypálí bez váhání. „V Kadani mi na začátku sezóny trvalo dva nebo tři měsíce, než jsem se poprvé trefil,“ vysvětluje muž, který v aktuálním ročníku první ligy skóroval jen 15. prosince v rámci 32. kola v domácím střetnutí proti Berounu. Jinak si připsal 13 asistencí. „Tak nějak jsem se naučil žít s tím, že mi tam ten gól ne a ne spadnout,“ usmívá se.

Pokud jde o cíle pro zbytek letošního ročníku, málokoho překvapí, co si před sebe Jaroslav Kůs staví. „Chtěl bych setrvat co nejdéle v Chomutově, nejlépe do konce sezóny. A kdyby se to povedlo, rád bych, abychom se vyhnuli baráži,“ uzavírá.

×
Dnes v 16:00 | Jun.
VHK ROBE Vsetín
Piráti Chomutov