Luboš Horčička likviduje jednu ze šancí soupeře.

Někteří škarohlídi před zahájením vyřazovacích bojů pochybovali o formě chomutovské jedničky. Luboš Horčička jim však skvělými a spolehlivými výkony vzal vítr z plachet a prokázal, že na rozhodující boje sezóny se dokáže skvěle připravit. „Zápasy v play off mě baví daleko víc. Jde o jinou soutěž, základní část považuji pouze za přípravu pro vrchol sezóny,” konstatuje Luboš Horčička, který má podle vlastních slov duely o všechno nesmírně rád.

Má-li se strážce bílomodré svatyně krátce ohlédnout za skončenou sérií a především za dvěma duely v hale Rondo, má poměrně jasno. „V prvním utkání nás Brno přehrávalo, ale druhý zápas už byl vyrovnanější. V obou případech hrála Kometa výborně,” míní v tuto chvíli druhý nejlepší gólman play off podle procentuální úspěšnosti zákroků.

Následně Luboš Horčička přiznává, že nejhůře mu bylo těsně před koncem čtvrtého duelu, kdy Kometa hrála dvojnásobnou přesilovku vylepšenou ještě o odvolání brankáře. „Lítalo to tam ze všech stran a byl to docela zápřah, ale naštěstí jsme to zvládli,” libuje si nad udrženým vítězstvím.

Luboš Horčička jako sám voják v poli.

Luboš Horčička také prozrazuje, že žádný střelec jej nebudí ze snů. „Rozhodně si nevedu žádnou kartotéku střelců. Nikdy si v hlavě nepřehrávám způsob zakončení střelců, ani to podrobně nezkoumám,” tvrdí gólman s extraligovými zkušenostmi.

Volného víkendu, který hráči oblékající bílomodré barvy od trenérů po postupu dostali, využil Luboš Horčička k cestě do Třince. „Jel jsem tam z Chomutova a věnoval se hlavně relaxaci, protože nás celá série stála spoustu sil,” prozrazuje Luboš Horčička.

Nejhůře mi bylo během třetího utkání, přiznává Jaroslav Hašek

Jaroslav Hašek v děčínském dresu. (Foto: Martin Chlouba)

Do Chomutova přišel po Novém roce jako jedna z posil a nejproduktivnější hráč druholigové skupiny Západ, v níž nastupoval Jaroslav Hašek za Děčín. Díky dohodě obou klubů zůstal až do konce sezóny v Chomutově a nyní se díky dvěma důležitým gólům zařadil mezi hrdiny čtvrtfinálové série. V prvním utkání na ledě Komety vstřelil vítězný gól v polovině vyrovnané bitvy, ve druhém brněnském duelu skóroval jako druhý chomutovský hráč, takže jeho gól nebyl rozdílový, přesto velmi pomohl zlomit odpor svěřenců Rostislava Čady.

„Doufám, že mi ty góly pomohou zvýšit sebevědomí. Je úplně jedno, kdo ty góly dal. Důležitější je, že se vyhrálo a postoupilo,” odmítá Jaroslav Hašek, že by byl nějakým způsobem výjimečný díky svým brankám. „Příště je může dát někdo jiný.”

I on si podobně jako Luboš Horčička prožil okamžik, kdy mu nebylo nejlépe. V jeho případě šlo ovšem o delší časový úsek. „Bylo to téměř celé třetí utkání, ve kterém nás Kometa přehrávala a dokázala přestřílet,” pátrá Jaroslav Hašek v nedaleké paměti.

Jaroslav Hašek doráží na jednoho z druholigových gólmanů. (Foto: Martin Chlouba).

Jelikož začínal sezónu v Děčíně, je logické, že výkony tohoto mužstva mu nebyly lhostejné. Sledoval je na dálku, a když byla možnost a měl volno, snažil se vidět zápas i na vlastní oči. „Byl jsem se několikrát podívat a moc mě mrzelo, že jsem nemohl klukům pomoct,” říká smutně Jaroslav Hašek, který však odmítá, že by jej myšlenky na Děčín rozptylovaly v den utkání.

Jak již bylo řečeno, Jaroslav Hašek zůstává prozatím do konce právě probíhajícího ročníku. „Máme dohodu jen do konce sezóny a po skončení soutěže uvidíme, co bude dál,” neřeší Jaroslav Hašek během vypjatých bojů svou budoucnost v Chomutově.

I on využil dva volné dny k odpočinku. „Po příjezdu do Chomutova jsem jel ještě domů do Děčína, takže do postele jsem se dostal až v sobotu ráno a téměř celý den jsem prospal,” naznačuje závěrem, že nic speciálního kromě věnování se rodině nepodnikal.