V bojovném utkání dvou celků ze sousedních měst se dlouho držel bezbrankový stav. Na první gólový zápis Karlovarských ze 29. minuty zareagoval Lukáš Bláha, jenž tak poslal utkání do prodloužení, ve kterém se misky vah přiklonily k mužstvu Martina Pešouta. „Zlomem byla branka při hře tři na tři. Jinak byl zápas otevřený a mohli jsme to být my, kdo bral dva body. Pomohly by nám stáhnout manko. Byla to hra nervů,“ uvědomoval si chomutovský forvard.

Cílem pirátské posádky se pro letošní sezónu stalo odvrácení baráže. Pro splnění tohoto úkolu bylo zapotřebí dotáhnout se na Energii a ideálně ji v tabulce přeskočit. Tuto příležitost měli Piráti právě v malém derby a hráči vědomi si důležitosti střetnutí pochopitelně cítili stres. „Vždycky v takových utkáních, kdy o něco jde, a tady šlo o hodně, tlak nějaký je. Hrajeme hokej už nějaký ten pátek a každý hráč se s tím musí vypořádat,“ podotkl bývalý hráč Plzně, pražské Slavie či Liberce.

S nadsázkou lze konstatovat, že Piráti prohráli bitvu, ale válku nikoliv. Navzdory těsné porážce 1:2 s celkem z lázeňského města pro svěřence trenéra Růžičky stále není nic ztraceno, jelikož se se stejným soupeřem s jistotou utají během play-out, ve kterém mohou soupeři vše vrátit. Mimo jiné mohou Piráti zamíchat kartami před koncem základní části, kde je čekají dva poslední vyzyvatelé ze slezské a z moravské části republiky – Třinec a Olomouc.

Jan Stránský o sobě v průběhu klání dal dost vědět, a to nejen šesti trestnými minutami, ale hlavně situací z úvodu zápasu, kdy se i s pukem poroučel do klece, ale gól po následném zkoumání u videa nebyl uznán. „Hledal jsem kotouč. Cítil jsem, že se ke mně odrazil od gólmana a měl jsem ho zamotaný někde v dresu. Netušil jsem, kde přesně je, tak jsem se točil jako vítr v bedně a bohužel gól nebyl uznaný,“ popisovala pirátská 91.

Tato situace do velké míry namíchla hráče Energie, kteří odmítali ležícího chomutovského střelce pustit z branky bez „odplaty“ a kolem svatyně Jana Bednáře se vytvořil shluk hráčů, kteří nechtěli všemu dění jen přihlížet. „Asi bychom udělali to samé. Byl jsem v jejich brankovišti, šlo o gólovou situaci a ataku protihráčů se nedivím. Patří to k tomu a kdyby se do mě nepustili, byla by to od nich špatně odvedená práce,“ vysvětloval.

Dění na ploše se do poloviny duelu neslo v duchu taktické bitvy, což změnila úvodní branka z hole Dávida Grígera. Pirátská loď poté musela změnit svůj herní projev, z čehož vyústilo více gólových příležitostí na obou stranách. „Utkání bylo opatrnější a my jsme měli problémy se založením útoku. Potom jsme začali přehrávat na druhou modrou, protečovávat kotouče. Hra se nám pak trochu odlehčila,“ popisoval bývalý mládežnický reprezentant.

Při pohledu na statistiky z utkání je patrné, že Jan Stránský byl jedním z nejaktivnějších hráčů na hrací ploše. Kromě trestů zaznamenal dva hity a shodný počet střel na Jana Bednáře. Zároveň také napadal rozehrávku soupeře, z čehož si ve třetím dějství odnesl dvouminutový trest. „Nahodil jsem si kotouč do útočného pásma. Dva karlovarští hráči mě tam semkli a já chtěl mezi nimi proskočit. Strkal jsem hokejku pod sebe a trefil jsem soupeře do ramene,“ přiblížil situaci.

Ztráta bodů z tak vyrovnaného souboje bolí, avšak pirátská bárka se přesto nehodlá zastavit a hodlá bojovat do samého konce. Dle slov dotazovaného útočníka má kabina barážového strašáka v hlavách, ale sen o dosažení vytyčeného cíle stále žije. „Z psychického hlediska by pro nás výhra byla vzpruha a pro Varáky zase z opačného hlediska. Je škoda, že jsme neurvali víc bodů, ale zbývá dost zápasů a my neházíme flintu do žita,“ ujistil závěrem Jan Stránský příznivce Pirátů.